A máme tu listopad:)

Ahoj a krásné odpoledne mí vášniví:) čtenáři,

opět jsou tu krátké zprávy z dalekého Denveru. Je listopad. Normálně bych si řekla a sakra, konec roku!!! Ale tady se čas měří na to, kolik plínek jsme spotřebovali, že malý šmudlík Rylan už začíná chodit na záchod jako velcí kluci. Ale tady jen pro upřesnění jen dvakrát udělal bobek do mísy, jednou se počůral na půl na podlahu a na mě a na půl do záchodu a jednou jen vypustil 3 kapičky a zbytek asi za hodinku do plínky. Je to sranda!! Co Vám mám povídat. Zkušené matky to jistě znají. A když se zeptal, kde jsou jeho m&m´s, tak jsme mu, chudákovi, museli vysvětlit, že nikdo ani ve snu nečekal, že potty training začneme už teď:)). 

Ale abychom se v tom zorientovali, pojďme si trochu zapátrat, co bylo předmětem minulého povídání.... Of course, Chicago! KRUCI, to máme skluz! Od té doby se odehrálo mnoho. Výlet do Colorado Springs, Flynnovi narozeniny, Halloween, konec školy. (Dobře dobře... zas tak moc se toho nestalo:)).

Ale postupně:)

Colorado Springs

Do Colorado Springs jsme se vypravili se školou. Ano, školní výlet:))). V autě bylo složení následující Švédsko, Ekvádor, ČECHY:))) Ne vážně, skvělá společnost a cesta ubíhala. Přiznám se, že od Colorado Springs jsem čekala maličko více:)) Ale sečteno, podtrženo, je to díra:)) Nic moc tam není. Třída se nacházela v prostorách Gay and Lesbien foundation:))). Čekal nás oběd!!! Jak to jen popsat.... No řekněme, že v Coloradu, které je velmi blízko Mexica je velké množství mexických fast foodu. A řekněme, že Hollie a Brian mají velmi rádi mexickou kuchyni. Abych to rozvedla blíže. Když na oběd s švédkou, která má ráda mexickou kuchyni a s holkou s Ekvádoru, tak je jasný, že skončíte v mexický restauraci (fast foodu). No a já jednoduše už to jídlo nemůžu ani vidět. Ježiši to je hnus! (mami! Zlatý knedlo zelo, to taky nesnáším,ALE...) No prostě, všechno od polívky k fazolím chutná stejně. Nevím, jestli je to kořením či čím, ale je to jednoduše mému žaludku nelahodící:) 

Ale zpět k výletu. Colorado Springs je malé nudné městečko, které žije tím, že tam jsou vojáci (Air force academy), mají to kousek do hor, bujný noční život (prý:)) a Garden of Gods. Tady bych se trochu zastavila, protože Garden of Gods, "oh my god". Opravdu nádhera. Jedná se, ani nevím jestli to je opravdu park, ale o park nebo spíš oblast, kde jsou jsou k vidění krásné útvary z červených kamenů. No tak teď jsem to popsala jako prvňáček, ale je to prostě nádhera. Samozřejmě, že zde mají i obchod se suvenýry, který jsem si zamilovala, protože tu mají spoustuuu věcí s indiánskou tématikou. Náramky, kabely, obrazy, knihy, hudbu. Trochu jsem neodolala a koupila si náramek ten co se mi opravdu líbil stál 30 dolarů, to jsem prostě neobětovala, ale ten za 20 dolarů mi říká pane. Fotky z Garden of Gods (zahrada bohů) jsou na rajčeti, takže se můžete podívati. Toť výlet do druhého největšího města Colorada (alespoň myslím:)))

Ale teď k největšímu svátku Sinclair Family - Halloween

To co se tu dělo na Halloween lze těžko popsat. Šílenství začalo asi v půlce září (u Sinclair family v den mého příjezdu:)). Domy začaly postupně s dekorací všech částí domu, zahrad, chodníků:) A obchody s kostýmy a dekorací byly nacpané k prasknutí. Víkend 29-30.10. tedy víkend před Halloweenem to byl asi největší masakr!!! A to si nedělám srandu. V sobotu měl Flynn narozeniny. V sobotu večer byla Halloween party v hotelu Marriott (dlouho očekávaná párty). Když se u nás dělají rodinné oslavy:) Je to o tom, že se půlka (ne-li celá) výplata utratí za nesmyslné jídlo a pití, protože párty jsou o tom, aby se jedlo a pilo a pilo a jedlo. A to přijde cca 15-25 lidí. Flynnova párty byla o 60 lidech. Jídlo bylo dovezeno:)) Díky bohu - nakrmte 60 lidí chlebíčkama - Noční můra!!! skákací hrad půjčili známí. Asi takhle. 2 dny předtím sněžilo a napadlo cca 10 cm sněhu. Sníh díky slunci postupně roztával a tak, kdy jsem v sobotu dopoledne odhrabovala sníh z celé zahrady nebylo to tak náročné. Ale stejně... asi nejabsurdnější činnost, kterou jsem kdy dělala. No nevadí, ale zpět k párty. Skákací hrad - nejlepší věc na párty, když máte pozváno 30 dětí. Opravdu nejlepší věc na světě a to si nedělám srandu. Pak vyzvednout dort. No díky bohu, že jsem nejela sama!!!! Totiž dort byl ve tvaru strašidelného domu se zahradou. Byl těžký jako k...a a já ho držela jako přikovaná. Emma (au pair, která se bydlí ve stejné ulici) jela asi 20mph a já se fakt bála. Emma se bála. Opravdu jsem byla nesmírně šťastná, že jsem dort předala a nic se nestalo. Teď připravit mě do kostýmu a je to. Hollie a Brian říkali: "Neboj, je to párty v kostýmech." Ano, DĚTI měly kostýmy. Dospělí zřídka. Můj kostým byl Raggedy Ann. Nikdy jsem o té postavě neslyšela ani slovo. Ale prý to jsou moc hezké knížky pro děti... Musím to dohnat a rozšířit mé obzory. Dlouho jsem vybírala kostým, o kterém bych mohla říct: "to je přesný." Až jsem našla tohle. Je to šílený, hodně barev, make-up, ale ten kostým je prostě skvělý a tečka:)) Takže to pojďme shrnout. Párty - skvělá, lidi - spojený, napapaný, dort - sladký, fuj!!!!, ale geniální a kostýmy - můj vyhrál. Ne vážně děti měly úžasné kostýmy... spiderman, batman, mořské víly, berušky a další zvířátka.

O párty v hotelu Marriott se vyjadřovat do podrobna nebudu nebo se zase rozčílím a to nechci:))) Takže krátce. Párty stála 37 dolarů. Společnost mi dělalo 6 brazilských slečen. Jedna se tak rozšoupla, že vypila naráz flašku Jack Daniel´s whisky. Po 5 minutách strávených na párty skončila v nemocnici, protože nebyla schopná ničeho (otevřít oči, postavit se na nohy), prostě nic - guma! Pak jsem potkala Emmu,která mi nabídla ať trávím večer s nima. To, že po 10 minutách zdrhla s nějakým klukem a nikdo jí až do druhého dne neviděl už nás ani nepřekvapilo. Po párty se šlo tedy přespat do hotelu. No teď už víme, že afterparty s lidmi z Chorvatska, bosny a Makedonie není dobrý nápad. To co ti idioti vyváděli na pokoji se často nevidí. Takže po 2 varování nás vykopli z hotelu. Asi nejvtipnější na tom byl fakt, že nás vykopli kvůli lidem, kteří se pak jednoduše sebrali a šli na svůj pokoj. NO nic. V 5 hodin ráno jsme tedy jeli domů. Bohužel jsem nemohla dostat domů, protože peněženka a klíče zůstali u slečny, která byla v nemocnici, byla jsem nucená přespat u jiné aupair (v blízkosti mého domova). Když mě ráno Brian viděl, jak jsem přišla v kostýmu, tak se jen divil, že jsem nespala doma. Jinak hudba, to se jen tak neslyší.. tuc tuc.... celý večer. Závěrem... Aupair, která skončila na "záchytce" se nic nestalo. A za 2 dny odletěla s rodinou na Hawaii!!! Toť má "skvělá" halloween párty.

Pozor pozor přichází hlavní hvězda měsíce Halloween night:)) Halloween (nebo-li) naše čarodějnice připadají na 31.10. Miluju ten den. Mimochodem absolutně jsem se vyřádila ve vyřezávání dýní. Jsem teď mistr:). Jinak z dutiny jsem udělala dýňovou polévku, chleba, koláč a opražila semínka. Halloween je   hlavně pro děti, takže se mi to opravdu líbilo. Trick or Treating (nebo-li něco jako koleda) wau. Prostě tam, kde večer svítí světla se zazvoní a řekne se Trick or treats. Většinou (asi vždy) dostanou děti sladkosti. Když jsem já, ve snaze zažít vše, co USA nabízí, pokusila o trick or treats, lidi se usmáli a nic mi nedali:))Ale i tak jsem si to opravdu užila dosytosti a chystám se halloween zavést i v Čechách. Je to opravdu paráda. Kostýmy, sladkosti..... dýně, víno. 

Týden nato byl poslední školní den. Na tento den bylo nutné trochu příprav. Prezentovat svou zemi a uvařit něco ze své země. No tady není možné sehnat hladkou, hrubou či polohrubou mouku. Takže knedlíky či kynuté buchty - nemožno. Ani na to jsem neměla chuť. To co mi tu fakt z jídla chybí je maminky štrůdl:)) ano mami, jablečný štrůdl a puding:). Ok, pojďme tedy upéct štrůdl. Listové těsto tu nemají, tak jsem použila (dle mého je to stejné či hodně podobné těstu na langoše a pizzu)to co v obchodech bylo k dostání, hrozinky, oříšky, jabka, moji milovanou skořici a za 10 minut bylo hotovo. Mňamka. Škola byla od 9.hod a štrůdl se pekl od 7 - 7.15:))) Když jsem to pak později upekla doma, mělo to úspěch:) Ale samozřejmě, že to nebylo ono:) Ale bylo super sledovat a ochutnávat palačinky z německa, knedlíčky z Francie, banány z Ekvádoru, Chili ze Švédska, něco hnusnýho z mexica:)) 

Poslední hodina byla pro mě trochu smutná i v tom, že možná už neuvidím naši učitelku. Nevím, jestli někdy v životě potkám zajímavější osobnost. Hodiny byly vesměs o ničem. Ale ona je prostě jedinečná. Její zapálení, chuť do života a to, co v životě viděla, zažila a koho potkala.... Jedinečná osoba!!! Sharron Toulouse. Ale je to vždy o tom, co chceme. Takže se nevidíme naposledy:)

Ok.... toť říjen a začátek listopadu. A když budete hodní, tak Vám třeba povím, jaký byl Thanksgiving day a jak se všichni chystají na Vánoce:))

Ale teď už dobrou noc, protože tu je tolik, že vy už jste v práci:)))

Páááááá Čechy