Aspen, Vail - Vítej krásné babí léto:D

Hmmm vítej krásné babí léto:D

Aspen, Vail. Hmmm... Jedny z nejdražších lokalit ve spojených státech, nejlepší lyžařská letoviska v Coloradu a o víkendu Aspen a Vail hostil nás. Mě, Camillu a Theresu. Camilla je aupair z Norska, Theresa je aupair z Německa. Celá Idea se zrodila v mé hlavě, protože jsem stráááášně chtěla vidět Aspen v podzimních barvách. Holkám jsem řekla, že zařídím úplně vše: ubytování, budu řídit, ale nechci jet sama:D 

Plánovat jsme začali na konci srpna s tím, že Aspen a Vail budou díky absolutně nádhernému podzimu narvané k prasknutí. Co nás přimělo si to myslet? Absolutně úžasné počasí a hlavně fotka na první straně Denver post. Plánovali jsme různá data, ale nakonec vyhrál konec září, kdy má Theresa narozeniny. 

Den D je tu.... Sobota 9/22:D a 5:00 ráno:D Ano 5:00 ráno. Věci jsem dala do auta už večer, abych ráno nebudila. Jediná věc, která v autě chyběla byl benzín, takže šupky natankovat a vyzvednout Camillu a Theresu v Morrisonu. Přijela jsem naprvní pumpu. Haha musela jsem se smát. Všechny tankovací stanice vypnuty, takže zkusit další pumpu. Hmm další sranda. Při tankování v USA se ptají na ZIP code a ano já mám v ZIP code 0 a nula nešla zmáčknout, takže přeparkovat k další stanici:D a díky bohu konečně natankovat a šupky pro holky. 

Provoz v 5 ráno byl prakticky nulový všude kde jsme jely. Chtěla jsem dělat minimum zastávek, takže nás čekala zastávka pouze v Leadville, kde jsme doplnily benzín a pak už jen Aspen přes nádherný "Independence pass", jedna z nejkrásnějších silnic v Americe, jak říká internet. Cestou jsme minuly nejvyšší horu Colorada Mt. Elbert. Kde to šlo, jsem zastavila. Cesta nahoru na vrchol Independece pass byla strmá a klikatá, ale můj motýlek všechno zvládl a ani se nezavařil. To, že jsem cestou minuly kAurásně zbarvené stromy a celkově mě velmi blízkou horskou přírodu ani nebudu zmiňovat. Poté co jsme minuly Independce pass,kde jsme zastavily, aby si odpočinulo auto i my už jsme měli namířeno přímo do Aspenu. Přiznám se, že po 4 hodinách řízení jsem byla štěstím bez sebe, že vidím Aspen. Původní plán byl: Ubytovat a co nejrychleji na Maroon bells. V hotelu nám řekli, že nemají zatím volný pokoj, tak jsem se rozhodly, že pojedeme na Maroon bells rovnou. S Maroon Bells se to má tak. Autem se dá jet kousek a pak se musí autobusem, který zaveze až před Maroon Bells. A pak už jen wow, wow, wow, wow...Scenérii, která se mi otevřela před očima se nic nevyrovná. Znovu a dokola jsem si opakovala, a proto miluju hory, ta síla, která z nich vyzařuje.. Prostě mocné hory:D NO a můj nový foťák, tak ten se hodněěěě zapotil:D Bóóže to byla nádhera. Na fotkách to asi tak nevypadá, ale ty barvy, modrá obloha, prostě perfektní odpoledne až na Theresu. No, jak to říct. Je to velmi velmi milá holka, tak brečet, že se s ní nikdo nebaví, a že já a Camilla jen děláme fotky, to mi přišlo trochu víc než dětinské pro dvacetiletou holku. No to jen na okraj. Zpět ke krásnému dni okolo Aspenu. 

Vydali jsme se na kratičkou tůru k vyschlému jezeru:D a zpět. Cesta byla plná velkých kamenů, takže jsem byla opravdu hodně vděčná za moje botky. I když je skoro konec září, slunce pálilo a prostě tak nějak všechno bylo perfektní:D Poslední fotky okolo Aspenu a šupky dupky:D zpátky do hotelu, protože poslední autobus od Maroon bells k mému motýlku jel v 5 odpoledne. Pak už zpátky do hotelu. Check in. Hmmm, byla jsem unavená k padnutí. Vstávání v 5 ráno, 4 hodiny řízení, 4 hodiny túra. Nic z toho nás neodradilo skočit do bazénu. Dobře na mě byl až moc teplý, ale!!!! I tak to bylo super. Po půlhodince jsem se sebrali, tak nějak se dali dohromady a vyrazili na véču:D Jóó do Aspenu:D Jelikož jsem byla jediná nad 21 ( a to víc než trošku:D) tak jsem si dala vínko:D mňamy pasta a malý dezertík:D No trochu větší, ale já jsem měla jen kousek, zbytek Tiramisu si užila Theresa. Tak nějak jsem přemýšlela, kdy jsem naposledy měla Tiramisu:D hódně dávno:D No on to ani není můj oblíbený dezert:D To jen tak na okraj:D

Po večeři jsme se dovalily a to doslova do hotelu a usnuly jak špalky:D Musela jsem se fakt smát, protože večer před odjezdem jsem mluvila se známým, o tom, kam je možné se vydat za nočním životem s tím, že holky jsou pod 21. A večer opravdu nikdo nevypadal na to jít do víru nočního Aspenu. A taky nás čekalo ranní dobrodružství:D VÝCHOD SLUNCE NAD MAROON BELLS:D

Ok nebudu popisovat všechno do detailů:D Ráno jsem ANO OPĚT, vstávaly v 5 ráno. A šupky dupky zpátky na Maroon Bells. Je 5.15 ráno. Dle předpokladů jsme nic neplatily (doufám, že účet nepošlou poštou:D). Cestou jsem si říkala. Je 6 ráno, co to může být za magora, který vstane tak brzo jen kvůli obrázku. Říkala jsem si, že to snad můžeme být jen my. No cestou jsme potkali pár aut. To co nás čekalo na hoře mě absolutně dostalo. Přeplněné parkoviště, a banda lidí, kteří organizovali parkování. To už jsem pochopila, že těch cvoků je víc než jen my 3. To co ovšem bylo u jezera, to mě nenapadlo ani ve snu. Dlouhá lajna plná fotografů. Profesionálové i amatéři i absoloutně nepříjemní lidi s iphonem:D napáskovaný jak vlaštovky. To upozorňuju, že východ slunce je v 7 hod. Ti lidé tam byli od 4 RÁNO. Tak jsem si říkala, kdo je větší magor. No nic. Když jsem konečně našla své místečko, což bylo těžší než jsem si myslela, protože lidi byli fakt nepříjemný. A pak už jen čekat v zimě.  A jen fotit a fotit. I když jsem si dala předsevzetí, že nebudu fotit úplně všechno a jak šílená a radši počkám na nejlepší záběr. NEUDRŽELA JSEM SE. Z toho rána jsem udělala 200 fotek. Já vím, šílený, když jsem to pak procházela, říkala jsem si to samé a spoustu fotek jsem promazala. Ale ono se to prostě nedalo zadržet. Znáte ten pocit, že máte před sebou něco, co prostě musíte vyfotit, i když máte už plnou kartu toho samého:D Cítila jsem se stejně jako při západu Slunce v Grand Canyon, kdy každá minuta změní scenérii. No prostě jsem se vyřádila jak při focení, tak při mazání:D Po návratu zpátky na hotel, jsme se nakrmily  úžasnou snídaní, sbalily věci a vydaly se na procházku městem. Holky nakupovaly jak šílený. Já si koupila tričko:D jako obvykle. Holky byly na vánočních nákupech a to si nedělám srandu. Aspen, nejdražší město ve státech (skoro) a oni si jen tak nakupují. No trochu nám to narušilo harmonogram:D Ale budiž. Můj plán být ve 2 odpoledne ve Vail dostával závažné trhliny. Ale co. Vyjely jsme si lanovkou "Silver queen gondola" nahoru a kochaly se Aspenem, barvami rozhodnuté se vrátit do Aspenu na jaře/létě. Po návratu dolů už jen šup do auta a vyrazit do Vail. Provoz byl naštěstí perfektní, takže do Vail jsme dorazily načas. Za 2, 5 hodiny. Vail, Vail, Vail... Nemohla jsem se dočkat až se dostanu z auta. Za prvé jsem byla ztuhlá jak prkno a za druhé....VAIL JE VAIL. Vždy, když se dostanu do Vail, tak jsem absolutně očarovaná. Málem bych zapomněla. Zapomněla jsem Vám popsat Aspen. Ok. Aspen. Vždy jsem si představovala městečko plné luxusu, kam se sjíždí hollywoodské hvězdy nadýchat se čerstvého  vzduchu. Nevím, jestli jsem v předchozích článcích někdy zmínila o tom jak úžasné je městečko Breckenridge. Aspen je to samé. Absolutně úžasné s malýma  baráčkama. Samozřejmě se tam najdou absolutně ohromné vily. A jak řekl Bob. Aspen je demokratický a Vail je republikánský město. Bob je republikán, co nesnáší Vail:D 

Zpět k Vail. Díky letní sezoně jsme neplatili parkovné. Ještěže tak. Neděle 9/23 byl poslední den, kdy bylo město otevřené a lanovka v provozu. V pondělí se vše zavře a Vail bude cca 2 měsíce mrtvé město. Poslední den jsem opravdu chtěla vyjet nahoru lanovkou, protože tohle je můj poslední podzim v USA. Vynechat Vail, absolutně nepřípustné!!!!! Tááákže jsme vyjely lanovkou nahoru, udělaly další milion fotek:D pozorovaly pár svateb:D a šupky zpátky na večeři. Při jídle jsem si uvědomila, že jsem kromě pizzy nic nejedla. Což se podepsalo na večeři. Ale i tak mi pizza (samozřejmě), nechutnala:D Po návratu domů nechci pizzu ani vidět, alespoň rok. Pro projití Vailu jsme sedly opět do auta. Což už jsem byla unavená jak cip a moje kontaktní čočky už málem vyskakovali z očí. Po dvou hodinách jsem požádala Camillu jestli by nepřevzala řízení. Moje oči pálily jak čert. Camilla nás dovezla do Morrisonu, já si vzala auto zpátky, odřídila jsem si to domů a Camilla odvezla Theresu domů. Domů jsem dorazila v 9 večer absolutně unavená a vyčerpaná, ale s pocitem, že jsme viděly, co jsme vidět chtěly, a že všechno prostě vyšlo na jedničku. Z fotek je vidět, jak byl Aspen úžasný. Určitě se tam chci vrátit.

Musím doplnit další články o tom, jak jsme si vyhradila každý měsíc na nové koníčky, o tom, jak proběhl přechod do nové rodiny, o tom, jak jsem začala pomáhat učit ve školce, prostě o tom, jak jsem za rok a kousek změnila a jak jsem spokojená s tím, co a jak teď dělám. Jsem teď velmi zaneprázdněná, ale absolutně mi to vyhovuje:D Jen Buďte trpěliví...  Fotky budu postupně dodávat na rajče