Od Californie po Vánoce:D aneb... kdo nezažil nepochopí:D

Konec roku je čas, kdy se každý zastaví a popřemýšlí o roce, který se chýlí ke konci. Zda byl dobrý, zda splnil naše očekávání a zda-li my sami jsme se chovali a udělali vše OK:D

Takže já si zásadně nedávám předsevzetí, protože v mém případě NIKDY nefungujou a když si je dám, tak jsem naštvaná sama na sebe, že jsou to jen planá slova. Nicméně před dvěma lety jsem na Silvestra, ano přesně na Silvestra řekla svým rodičům, že odjíždím do USA jako aupair.... Ha ha dívali se na mě jako na někoho komu absolutně přeskočilo... obojí:D Nicméně toto se naplnilo a tady jsem. Druhý příchod nového roku budu trávit v mém milovaném Coloradu.

Ale … ok já si nedávám předsevzetí. JÁ MÁM PLÁN:D

Takže můj plán je:D Vrátit se domů a přežít:D To je můj plán a víte co? Vím, že se to stane!!!! A víte proč? Protože to prostě vím.

Předsevzetí psát blog pravidelně jsem vzdala v červenci, kdy jsem změnila rodinu. Tak zaneprázdněná jsem snad ještě nebyla.

I když jsem zaneprázdněná a skoro nemám volnou minutu, zasloužíte si, kdo čtete můj blog, vědět, co se stalo v říjnu, listopadu a prosinci:D

V říjnu se přihodilo spoustu věcí. Byla jsem znovu ve slunné Cali, slavila jsem narozeniny Flynna, Luca a Chloe. A během celého října to byla jedna halloween párty za druhou. Ale postupně.

Do Californie jsem se vydali na začátku října. Já opět zabaleno v mém příruční zavazadle:D a Saskia, děti a Bob v 6 obřích kufrech. Přílet do Cali byl opět plný smogu:D Ale tentokrát to jsme neletěli na LAX ale do Orange county a pak už šupky dupky do mé milované Dana point,která je cca hodinu autem na jih:D

Jak popsat Dana point. Je to okouzlující město na pobřeží pacifiku. S krásným přístavem, dlouhými plážemi a absolutně dechberoucím západem sluncem.

Nemohla jsem se doe nemsjNž dorazíme do našeho pronajatého domku s tím, že vybalíme a vyrazíme na pláž. Hmmm nečejtikdy e, že bych se koupala v pacifiku. Je to ledová louže:D i v létě:D. Nicméně z čeho jsem byla okouzlená byl apartmán, ve kterém jsme zůstali. 3 ložnice, 2 koupelny, kuchyň a obýváček. Co se mi líbí vždy když dorazím do Cali je styl bydlení. Vše je v lehkých aqua barvách, dřevo, bílá, hodně světla. Co mě osobně se líbí jsou nápisy, které jsou po celé Cali. Jako „beach house“ „life is good“. Ale zpět k domu. Ok k mému pokoji. To co mě vyděsilo byla postel... se schůdkama....:D myslela jsem, že si dělají srandu. Kdo má rád postel, kam musí po schodech. Řekněme, že na noc, jen tak pro jistotu jsem spala obložená s polštářema:D Ten pád by pěkně bolel:D První den, po tom, co jsem vybalila mé nutné věci jsem vzala Chloe a Emmy na pláž. Bylo krásně větrno, studeno větrno, na pláži jsem neměla boty, takže to, že mě čekal druhý den ráno zánět močáku bylo zasloužené peklo. Ale ani to mi nezkazilo náladu... ok, trochu:D Západ slunce bych každému přála vidět. Nikdy jsem neviděla tak syté barvy. Druhý den nás čekalo to, čeho jsem se obávala celou dobu. Déšť. Podruhé jsem v Dana point, podruhé jsem v Legolandu a podruhé prší... Ok ne prší. Málem jsme to vše vzdali a vrátili se zpátky... Ale my to nevzdali!!!! A stejně jako před půlrokem se během pár hodiny vyjasnilo a udělalo se krásně. Takže jsme si vše užili. Legoland byl ve znamení hledání záchodů:D Na druhou stranu jsme viděli a koupili: D úplně vše jsem se rozloučili s Legolandem s tím, že v příštích letech mě tam nikdo nedostane ani heverem. Hmmm to jsem netušila,že mě čekají 2 dny v Disneylandu.

Disneyland jsme absolvovali jenom Saskia, já a děti.... první den v prvních hodinách jsme vykoupili dárkový obchod. Pořád nechápu, proč lidí kupují dárkové předměty na začátku. Proč se to nenechá na konec?????? Takže celý den jsem se tahali s taškama jak idioti. Ne vážně, nemáte tušení co vše za nesmysli se koupilo. Ani já si to už nepamatuji. Ale na druhou stranu jsem za ty dva dny prošly skoro celý Disneyland. Díky frontám je těžké vše stihnout v jednom dni. Chloe si splnila sen. Viděla Ariel. Nelze popsat jak její oči zářily, když viděla živou Ariel, když viděla Ariel v jejím království. Mě asi nejvíce dostala jízda do země nezemě a samozřejmě Medvídek Pú. Peter Pan a Medvídek Pú...prostě klasika. Luc byl unešen z Pirátů z Karibiku. Musím uznat, že je vše uděláno perfektně a precizně. Emily se nemohla dočkat setkání s Tinker Bell. Všichni tři si to opravdu užili. My se Saskií jsme byly odrovnané a vyčerpané:D, ale stálo to za to.

Nevím, jak dále popsat Disneyland. Je to místo snů:D a velmi mě překvapilo kolik lidí jede strávit líbánky do Disneylandu. Asi si splnit sen:D Kdo ví?

Během pobytu jsem navštívily Newport beach, dále dům Bobových přátel a měli velmi zajímavou večeři s dnes už bývalými přáteli Saskie a Boba. Můj zánět močáku měl ten nejdivnější průběh na světě. Ale ponaučení to mělo... V životě nebudu pít čistý brusinkový nektar... Nic horšího jsem snad v životě nepila. Páni, ještě teď cítím tu trpkou chuť na jazyku. Ble....

Po návratu domů už to jelo. Vrátili jsem se ve středu večer s tím, že v sobotu byla první halloween párty s vyřezáváním dýní. Sešlo se pár lidí, jedlo se, pilo se a vyřezávali se dýně. Vyráběli jsme halloweenské věci:D

Další víkend byl super náročný. No náročný... jen hodně dětí pohromadě:D V sobotu slavil narozeniny Flynn a v neděli slavili narozeniny Luc a Chloe. Flynnova párty byla ve stylu pirátů z Karibiku. Hollie, Brian, Flynn i Rylan byli oblečení v pirátských kostýmech. Rylan mě překvapil jak vyrostl. Je to velký kluk, kterýmu budou v únoru 3 roky. Neuvěřitelný. Já přijela, když mu bylo 17 měsíců:D

Narozeninová párty dvojčat. Páni... pozvalo se pár dětí ze školy kam dvojčata chodí+ pár přátel s dětma. Děti se měli fajn. Chudáček Chloe. Nikdo z holek se neukázal na její párty. Bylo tam pár kluků ze školy. Byly jsme se Saskií velmi překvapené. I Chloe byla trochu zklamaná. Ale těch dárků co dostali – Vánoce hadr....Po tom, co jsem viděla na Vánoce jsem se vzdala toho, že tyhle děti je možné trochu změnit. Pokud jim bude Saskie dávat dárky každý den s tím, že obří hromady na Vánoce a narozeniny, není šance. A já si čím dál víc uvědomuju, že jsem tu na hlídání a ne na výchovu.

Na párty dvojčat jsem si oblékla můj Ravena kostým. Kostým byl dokonalej až na malý detail.Byl téměř průhledný, takže jsem se musel přiobléci, abych nezmrzla a taky abych neukázala víc než je nutné. Můj kostým byl absolutně dokonalý. Řeším dilema,jestli ho mám dát pryč nebo ne. Vím, že ho v Čr už asi nikdy nepoužiju, ale prostě se mi ho nechce dát pryč. Stejně jako kostým Ragedy Ann, který je otřesný, ale je perfektní zároveň. Kostým Raveny jsem použila i na párty v Country clubu Glenmore kam jsme se vydali po narozeninové oslavě. Děti zkusily strašidelný hrad. A celá ta dekorace – paráda. Mám ráda americké oslavy čehokoliv. Dekorují vše.

Halloween připadal na středu. Dvojčata měli Halloween párty ve škole. Tam jsem použila kostým piráta, protože jsem nechtěla vyděsit chudáky děti. Večer na trick or treating. Už jsem kostým nepoužila a dobře jsem udělala:D Nicméně Halloween se velmi povedl. Bylo teploučko, nepršelo a děcka si to opravdu užily. Znovu jsem sledovala film Hocus Pocus, který je absolutně perfektní pro Halloween. Hmm, že by nová tradice? Kdo ví?

Říjen byl také ve znamení mého projektu – výroba svíček. Musím říct, že je to náročnější než jsem si myslela, ale ten výsledek stojí za to. První svíčky se nepovedly tak jak bych si přála, ale i tak. Chybami se člověk učí, takže ty další svíčky už byly lepší. V prosinci jsem se stala mistrem. Proč výroba svíček. Ti co mě znají ví, že svíčky mám hrozně ráda. Svíčka rozzáří jakýkoliv prostor a domov. Už jenom tím, jak dokáže provonět a navodit jinou atmosféru. Na výrobu svíček je potřeba spousta věcí a času. Obojí mi v Čr chybělo. Možná je to jen výmluva, že jsem nezačala dříve. Tady je vše mnohem jednodušší. Musím říct, že mi bude velmi velmi chybět obchod jménem Michael´s. V tomto obchodě je možné nalézt absolutně vše, co je potřeba na výrobu čehokoliv. Co si jen zamanete a cokoliv chcete vyrábět. Michaels to má. Vyrobila jsem za tři měsíce cca 50 svíček s tím, že nevím, jeslti je ještě budu vyrábět tady, natož doma. Uvidíme:D

Po měsíci říjnu je tu Listopad. Měsíc, kdy jsem končila školu. Ha o té jsem se úplně zapomněla zmínit. Tento semestr jsme probírali mou oblíbenou a velmi zajímavou tématiku o amerických indiánech nebo-li Native Americans, jak jsou nazýváni. Bylo velmi smutné slyšet vše co se jim přihodilo a jak je lidé soudí dnes. To co jsem se dozvěděla samostudiem i ve škole je na dlouhé povídání a nemyslím si, že by to bylo zajímavé pro každého.

Teď mě napadá, že je to docela dobrá doba povídat si o Amerických indiánech v měsíci, kdy se slaví Thanksgiving. Nevím, jak je pro každého znám první thanskgiving a jakou úlohu hráli Američtí Indiáni. V listopadu se udály velké změny. Saskia odjela na 4 dny do New Yorku. Já jsem poctivě využila tuto na nutné změny v domě. Jakože děti stále pily z láhví s dudlíkama. Ano 6tiletá a 4leté děti – láhve s dudlíkem. Luc stále pil formuly (dětskou formuly), která se dává dětem do 2 let. Láhve šly pryč a formule šla pryč s tím, že jsme to nahradily mlíkem.

Další větší projekt,který mě čekal bylo odstěhování staré dětské postýlky z Lucova pokoje. Saskie objednala Lucovi postel. Krásnou postel, která vypadá jako loď.Drahou postel. Luc se samozřejmě bál v ní spát. Celý měsíc jsem Saskii říkala, že jediná cesta je odstěhovat starou postel pryč. Nic. No tak po krátkém dramatu nakonec Luc v posteli spal sám a přežil.

Dnes po skoro 3 měsících není ani známka toho, že by děckám chyběly láhve, formule nebo stará postel. To se událo na začátku listopadu. Po zbytek měsíce se nic moc nedělo. Připravovali jsme se na thanksgiving. Tento Thanksgiving jsem řekla,že budu vařit. Což jsem asi nedomyslela. No nicméně krocan, třešnový koláč, brusinková omáčka, alé dýňové koláčky, sladké brambory cassarole, mačkané brambory, dýňový chleba, hmmm to už je snad vše. Prostě toho bylo hodně moc. Pozvala jsem na večeři Terezu, další aupair z čech, aby nebyla na thanksgiving sama. Anyway.. prostě a jednoduše jsem vařila a pekla celý den:D Celý den. A víte co??? Vše se povedlo!!! Chápete, prostě vše vyšlo na jedničku. Jídlo, dekorace, vypadalo i chutnalo, dobře ne ta dekorace, výborně. Musela jsem se pochválit. Každý jsem při večeři řekli, za co jsme v tomto roce vděční. Tak nějak jsem zapřemýšlela, za co???? Za věci, které jsem viděla? Za lidi, které jsem potkala? Ano, možná. To vše co jsem viděla a co jsem zažila, lidi, které jsem potkala. To vše se stalo součástí mé osobnosti a už to nikdo nesmaže. Ovšem to podstatné, a za co jsem vděčná je moje rodina a přátelé. Líbí se mi tato tradice díkuvzdání, která není o jídle nebo o pití. Je to o rodině a blízkých. Každý by si měl uvědomit za co je vděčný a co je v životě vlastně podstatné a důležité. To jen tak na okraj. I jen ten fakt, že jsem naživu, jak řekl Bob, je zázrak.

Po Díkuvzdání jsem byla připravená na absolutně zaneprázděný a časově nabitý měsíc. Shrnu to postupně. Setkání se st. Nicholasem, Disney on Ice setkání se Santou a párty v Country clubu, cesta do Vail, Vánoce, Nový rok:D a do toho aby toho nebylo málo dělat svíčky pro dívčí skaut.  

Prosinec, prosinec. Ale opět pěkně popořadě. Na začátku prosince,kdy už byl dům plně vyzdoben i strom krásně vyzdobený. Celkově oproti čechách je výzdoba samozřejmě okázalejší a brzy. ALE Vánoce a prosinec je moje neoblíbenější roční doba, takže i přesto, že je to šílený měsíc, užila jsem si ho plnými doušky. Setkání s st. Nicholasem byla fakt sranda. Saskia zaplatila holandskému centru a šlo se. Jak to jen popsat. Setkání se St. Nicholasem nebo-li Santa Clausem proběhlo v malé budově v Littletonu, kousek od nás. Všichni si mysleli, že jsem z Holandska:D Asi mám takový přízvuk:D Zpívaly se písně, kterým jsem nerozuměla já ani děti. Byl připravený lehký appetizer, pití a dekorace. Rodiče přinesly dárky pro děti, které měl st. Nicholas předat dětem. Celé to probíhalo tak, že St. Nicholas měl pomocníka, který četl jména dětí z velké knihy. Každé dítě přišlo, sedlo si mu na klín a dostalo dárek. Bohužel Emmy, Luc a Chloe byly skoro na konci. Byla to velmi zajímavá zkušenost a děkuju Saskii za možnost vidět něco z jejich tradic. St. Nicholas je u nás známý jako sv. Mikuláš. Úplně bych zapomněla. 2.12. byla také první adventní neděle. Saskia a děti začaly otvírat adventní kalendář. No asi tak. V Holandsku je adventní kalendář pojat trochu jinak. Děti každý den rozbalí malý dárek. Ale nebyla by to Saskia, kdyby dětem nenadělila, že budou rozbalovat 3 dárky a jak se jim zamane. Takže Chloe, která to absolutně nepochopila rozbalila všechny dárky během 5 dnů. Ona totiž strašně ráda dostává dárky a rozbaluje. Pak už to jen leží v pokoji, ale to „trhání papíru“ má moc ráda. Luc měl adventní kalendář z Lega. Každý den otevřel jedno okénko s tím, že tam byla malá věc, kterou bylo nutno dát dohromady. Emmy otvírala 2 dárky, takže první byla malá figurka k zámku z adventního kalendáře a ta další věc. Opět Disney. Figurka z disney příběhů:D Chloe měla to samé jen s tím rozdílem, že jak říkám otevřela vše najednou:D

Toť adventní kalendáře. Další víkend nás čekalo setkání se Santou Clausem v Country Clubu Glenmore. Šlo o setkání Santy a párty pro děti. Fotka se Santou se fakt povedla:D Mám jí hezky v rámečku na okně. Jídlo bylo jak jinak než famózní. Děti zdobily vánoční cookies a nakonec jsme se jeli projet koňmi taženým povozem okolo Glenmore. Zmrzlí až nakost. Někdy se budu muset zmínit o Glenmore. Kde mimo jiné budu trávit nový rok:D Jej.....

Někteří lidé, které jsem poznala v Glenmore mi budou moc chybět. Nejde o žádné snoby, ale o fajn lidi. S dalším víkendem se splnilo moje dlouhodobé přání jet opět do hor. Ano od neděle do úterý jsem trávily sněhové, mrazivé hodiny ve Vail. Miluju to městečko víc a víc a přiznám se, že mi bude hodně moc chybět. Celé dny ve Vail bylo kolem -5°C a celou dobu tedy kromě noci krásně sněžilo. Mám strašně ráda, když mi spadnou vločky na řasy a chvilku tam zůstanou nebo když se snažíte chytit sněhovou vločku. Původní záměr bylo, že Emmy a Chloe půjdou do lyžařské školy a já a Saskie si pěkně zalyžujeme. Vzhledem k tomu, že Vail moc sněhu do té doby nepobral a díky počasí nakonec děti do lyžařské školy nešly, takže i já jsem nelyžovala. Ale nevadí. Snad jindy. Ale víte co??? Asi po 5 letech jsem bruslila. V prvních minutách to vypadalo, že jsem si nadělala do kalhot, ale po delší době už jsem jezdila jako dřív.... Chudák Emmy, Chloe a Luc. V životě nebruslili, tak si asi dovedete představit. Luc spadl dvakrát během sekundy a vzdal to. Chloe se snažila o 10 minut víc. A Emmy, tak měla výdrž. Držela jsem jí za ruku, ale i tak padala jako jabka ze stromu:D Ale nevzdala to, za což jsem strašně ráda. Teď mě napadá.... Tohle Vám musím říct. Celou dobu jsem spala s Chloe v posteli.. Chloe až donedávna měla plínu na noc, protože se pořád počůrává. Do Vail jsme plíny nevezly takže. První noc v pohodě, žádný problémy. Ale ta druhá noc:D To, že mě Chloe zkopala až do modřin, to už jsem zvyklá:D Ale to, že se probudím ráno celá mokrá to mě dokáže naštvat. Ano Chloe se počůrala a víte co na mě:D Takže já jsem ráno voněla jako ….. Chápete:D a to nás čekala poslední noc. Vzhledem k tomu, že jsem si nebrala náhradní pyžamo, protože já se nepočůrávám, tak ano, spala jsem v mém pyžamu s tučňákama a voněla jako počůrané mimino:D To jen tak na okraj:D

Úplně jsem se Vám zapomněla zmínit o Disney on Ice. Ano ano.... lední revue o princeznách z Disney. Příběh Tiany, Cinderelly, Rapunzel. Předražené dárkové předměty, jídlo jen fast food, jak jinak. Musím uznat, že to bylo nádherně udělané. Holčičky přišly v princeznovských kostýmech, takže bylo možné vidět Sněhurku, Ariel, Rapunzel, Merida, Tiana, Jasmine, Cinderella, Mulan, a další....

Po Disney on Ice, Vail, setkání se Santou, pečení cukroví, hmm tedy jen vanilkových rohlíčků, perníčků, kokosek a marokánek nás čekal „The most wonderful time of the year“ nebo-li Vánoce. Tentokrát jsem měla vše nakoupeno se začátkem prosince. Dárky pro Flynna a Rylana jsem měla opravdu brzy, protože odjížděli do Austrálie. Fakt, že mám strašně ráda americké pojetí Vánoc jsem myslím už psala vloni. Tento rok jsem si to víc užila, protože nás čekaly Vánoce doma bez milionu lidí. Vloni jsem byla na Vánoce ve Vail. Letos to byl Greenwood Village. Opět předbíhám a to nechci. Ve pátekčtvrtek 20.12 měla dvojčata představení ve škole. V kostelní kapli hrály divadlo o narození Ježíše, zpívaly písničky, součástí oslavy narození Ježíše Krista byla i „velká narozeninová párty“ spolu s maňáskovou show. Děti si to náramně užívaly. Bylo absolutně úžasné sledovat jak reagují, smějí se a jsou součástí představení.

Štědrý den nebo-li Christmas Eve

V americe je tento den normálním dnem, kdy lidé shání poslední dárky, děti zdobí cukroví pro Santu, připravují jídlo pro soby a Rudolfa. My jsme tento den strávili také běžně. Vzhledem k tomu, že děti mají dvoutýdenní pauzu a já dvoutýdenní peklo jsem šli na procházku se psem. Po 5 minutách si děti začaly stěžovat, že je to dlouhá procházka, a že je bolí nožičky. Nevzdala jsem se a nakonec jsme venku strávili přes hodinu. Cestou jsme zpívali vánoční písničky, hráli různé hry. Po návratu jsme byli všichni zmrzlí a těšili se na horkou čokoládu:D s pepermintem.... mňam. Po obědě jsme šli do kostela na vánoční servis. Šlo o velmi speciální servis určený dětem a rodinám s dětma. Vše se opět odehrávalo v Luteránském kostele kam chodí dvojčata do školy. Američané chodí do kostela až na Vánoce, tedy 25.12. Moc se mi líbil způsob jakým bylo vše vedeno. Děti mohly vidět Grinche, který se snažil ukradnout Vánoce. Pointou bylo ukázat dětem, že Grinch může ukradnout dekoraci, jídlo a vše okolo, ale nemůže ukradnout Ježíše, a že Vánoce nejsou o dárcích, ale o tom strávit čas s našim blízkými. Samozřejmě, že menší děti to nepochopily a podstatou Vánoc pro ně zůstává Santa a dárky. Emily, která už je starší to pochopila do té doby než ráno viděla tu hromadu dárků pod stromečkem:D Když vezmu své dětství tak to absolutně chápu. Pro děti jsou dárky to nejpodstatnější o Vánocích. Pro mě budou příští Vánoce velmi speciální a největším dárkem pro mě bude, že budu doma doma.... ne doma v Coloradu, ale doma doma:D

Tentokrát byl štědrý večer trochu odlišný od loňského roku. Večeře na všední den byla obyčejná jako každý den s tím, že jsme připravili cookies a mléko pro Santu a mrkev a vodu pro soby. Cookies snědla Maddy (pes), když se nikdo nedíval:D dárky jsme začaly se Saskií nosit pod stromeček, když děti zalehly do postelí. Četla jsem jim Noc před Vánoci:D a příběh o narození Ježíše.  

Pro představu. Dát Dárky pod stromeček nám dvěma trvalo přes půl hodiny. Zabralo to půlku místnosti. V životě jsem neviděla tolik dárků a doufám, že už ani neuvidím, protože tohle ani není zdravý:D Ráno jsem vstala a překvapivě jsem byla první vzhůru. Nechápu. Já bych se asi probudila už ve 3 ráno. Jééé málem bych zapomněla říct. Večer jsme začali sledovat kde všude už Santa byl:D Bylo bezva sledovat, že je právě v Holandsku, v Praze, v Londýně a tak.... asi nejlepší bylo když jsem viděli, že za 1 dorazí do Maine:D Absolutně úžasný.

Zpět k rozbalování dárků. Já jsem byla hodná holka a dostala velmi hodnotné dárky, které mě velmi potěšily. Děti byly k nezastavení. „Trhání papíru“ trvalo něco málo přes 4 hodiny. Poté už si jen děti hrály a my uklízely binec z papírů a krabic.

Málem bych zapomněla. Po návratu z Vail mě čekaly první Vánoce. Dorazil balík z Čech s dárky z domova. Nejdřív jsem si řekla, že počkám pod stromeček. No a pak jsem našla dopis a řekla si, že když je vše popsáno, tak se nic nestane, když je rozbalím... Ha ha byla jsem jak malá holka:D Trhala jsem papír jak zběsilá:D Dárky mě moc potěšily. Ale to už doma vědí:DToť Vánoce, mé druhé americké Vánoce. Celý měsíc příprav. Chodila jsem poctivě s Emmy každý pátek na malířské lekce,kde jsem malovaly vánoční obrázky (ponočky – stocking, vánoční stromek a nakonec vánoční ornamenty), pečení perníčků a zdobení jak domu, tak cukroví. Sledování vánočních filmů:D, které už naštěstí skončilo:D, zpívání vánočních písní, čtení vánočních knížek.

Bude mi chybět kouzlo amerických Vánoc. Kdo to nezažil nedokáže pochopit jak magické jsou příběhy o elfech, Santovi, Frostym. Líbí se mi propojení Santy a narození Ježíše. Nejdůležitější je oslava narození Ježíše, ale dárky ty patří Santovi a elfům, Rudolfovi a ostatním sobům. Jak jsem psala vloni. Děti nechápou, proč dárky nosí ježíšek, když se právě narodil a jak to dělá každý rok. Santa je perfektně pochopitelný. Nemůžu se dočkat až zavedu nové tradice doma:D I rozbalování dárků 25/12 ráno je super. Pamatuju si, když jsem byla malá rychle večeře, rychle uklidit po večeři, rychle rozbalit dárky a rychle stihnout pohádku. Po rozbalení dárků byla jen chvilka na hraní s novýma věcma. Když se dárky rozbalí ráno 25. je čas na to užít si štědrovečerní večeři + je čas na to si užít dárky. Nedovedu si představit, že Chloe, Luc a Emmy rozbalí všechny dárky na štědrý večer a pak řekneme Ok, tak a teď spát. To by asi byl řev..My jsme měli krásnou vánoční večeři 25., kdy přišli známí.

Vím, že pro českou náturu je těžké to asi pochopit,ale mě se to líbí:D Teď už jen počkat na to co přinese rok nový. Od příštího roku mám velká očekávání a skrytá přání, která se mi snad splní. Uvidíme. Vše záleží na nás:D

Krásné Vánoce a šťastný nový rok:D všem